Info
29/7/2012
ZPÍVÁNÍ V DEŠTI
Cibula Fest 2012: publikované 29.07.2012 dwd.cz
Ve dnech 20. a 21. července proběhl na letišti ve slovenském Holíči největší československý festival. V prvním reportu vám přiblížíme, jak to tam vypadalo hned první den – v pátek. Déšť nebyl překážkou, fanoušci i kapely se bavili a mě ten večer čekalo mnoho milých překvapení. Při příjezdu do areálu se mi zdálo, že je zde strašně málo lidí a obávala jsem se, že tenhle fesťák zklame moje očekávání. Na druhou stranu jsem si ale taky říkala, že je teprve začátek a že se vše rozjede. Zatím co jsem přemýšlela o tom, na jaké kapely se půjdu mrknout k večeru, hned kapela, která otevírala Fun stage mi nemohla uniknout – Last Time.
Kluky znám už delší dobu a chtěla jsem si poslechnout, kam se od té doby, co jsem je slyšela naposledy posunuli. Mile mě překvapilo pár nových songů a naopak mě nepřekvapila energie, protože tu kluci mají už co si je pamatuji :-)
Chci stihnout co nejvíc, a tak chvátám na další stage, kde se připravují The Paranoid, kteří nejspíš nikdy nezklamou. A ani tady tomu nebylo jinak. Když to řeknu takhle, tak z kapel, které na česko-slovenské scéně nepůsobí několik let, byli The Paranoid rozhodně mezi TOP. Co se týče show, zpěvu, atmosféry i komunikace s publikem, všechno bylo více než skvělé.
A hned o kousek vedle, pro mě už klasika – Zoči Voči. Kotel lidí, parádní show, songy, které vás nenechají v klidu a máte chuť skákat a řvát ( což většinou taky uděláte : ) Na Fun stage se připravují Koblížc! a i přes to, že o kus dál je slyšet něco jako „kdo Tě líbá, když ne jáááá…“, které tam vyzpěvují Olympici, se před pódiem sešla pěkná fanouškovská základna.
Jdu se spíš ze zvědavosti podívat, jak vypadá Petr Janda a vracím se zpátky na Fun stage, kde pro mě přichází na pódiu asi jedno z největších překvapení večera – kapela Wadda. Nikdy jsem o nich neslyšela, nevěděla jsem ani jaký hrají styl, ale v momentě, kdy jsem si poslechla první song, jsem se od pódia nechtěla ani hnout. A bylo mi celkem jedno, že zase začíná pršet. Už tak jsem byla promoklá dost, takže nebylo co ztratit : )
Kapelu No Name jsem měla vždycky ráda, ale ne tak moc, abych vyhledávala jejich koncerty. Když ale Igor Timko naběhl na pódium a začal tam do natěšeného davu pálit neskutečné množství energie za doprovodu takových hitovek jako Čím to je, Nie alebo áno nebo třeba Lekná, řekla jsem si: Wauu! Takhle nějak se to má podle mě dělat. Když už se celá „Cibule“ chýlila ke konci, začal sílit i déšť. Na Fun pódiu to rozbalili Cookies, kteří dokázali, že stačí i menší množství fanoušků k vytvoření skvělé atmosféry. Můžete mít pod pódiem třeba 300 lidí, ale pokud nevidíte zpětnou vazbu, je vám to k ničemu. Můžete jich mít pod pódiem třicet a z nich všech třicet bude zpívat vaše texty, pařit na vaší muziku a vyvolávat vaše jméno a máte pocit, že se ocitáte ve vyprodané hale : )
Nasedám do auta a vyrážím zpět směr Česká republika a odvážím si nejen pár komářích štípanců, modřin a bahno na botách, ale především úsměv na tváři a v hlavě mi zní něco jako „to sa stává mám sa fajn“…
Zdroj: http://dwd.cz/clanek/reports-interviews/cibula-fest-2012-zpivani-v-desti
